Rozhovor s nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem o varování, že adorace ruského útoku na Ukrajinu by mohla být trestným činem.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž v sobotu ráno vydal prohlášení, ve kterém upozornil na dva paragrafy z českého trestního práva, které se kříží s ústavně danými právy na svobodu slova, ale ke kterým chce v budoucnu přihlížet v diskuzi o konfliktu na Ukrajině.

V krátkém rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč k takovému kroku jeho úřad přistoupil, i to, jak si představuje potrestání překročení uvedených paragrafů. Řeč je o trestných činech „schvalování trestného činu“, případně „trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia“.

V obou případech je možné skončit i ve vězení, to ale podle Stříže není na stole. „Podle mne za verbální trestné činy by neměla přicházet represe ve formě nepodmíněných trestů, pořád je to forma nenásilné kriminality, ale musíme si určit hranice, kde končí svoboda slova, svobody projevu a svobody shromažďovací, což jsou Ústavou chráněná práva,“ uvedl.

V sobotních ranních hodinách jste vydali varování, že některé projevy podpory ruským útokům na Ukrajinu a vychvalování čelných představitelů Ruské federace by mohlo být za jistých podmínek trestným činem. O co se jedná?

Nejvyšší státní zastupitelství připravilo toto obecné stanovisko, aby upozornilo občany, kde začíná a končí hranice svobody slova a svobody shromažďovací. Myslíme si, že občané mohou dávat veřejně najevo své politické názory, ale nesmí přitom překročit hranici, která by mohla už zakládat skutkovou podstatu trestného činu, a na to jsme se snažili upozornit.

Do soustavy státních zastupitelství i pro potřeby Ministerstva vnitra jsme zpracovali trochu podrobnější manuál. Nedá se tomu říkat stanovisko, protože v této oblasti je právní úprava poměrně kusá, strohá a není dosud judikována, ale myslíme si, že v současné situaci je vhodné, aby občané věděli, že i svoboda slova má své hranice.

Nemáme zpravodajské informace o dezinformačních webech, to není v působnosti Nejvyššího státního zastupitelství, ale přistoupili jsme k tomu s ohledem na vážnost situace, která tu je.

Domníváme se, že je tu řada spoluobčanů, kteří budou mít chuť adorovat agresivní kroky ze strany Ruské federace, že mohou přikročit i k některým veřejným projevům, které by mohly být na hraně, a chceme je i touto cestou upozornit, že jejich veřejná vystoupení mohou být považovaná za protiprávní.

To znamená, že to budete aktivně sledovat? Například dnes je demonstrace na podporu Ruska před ambasádou. Jste připraveni takové věci stíhat?

Byl jsem ve spojení s policejním prezidentem i pracovníky Ministerstva vnitra a upozorňoval jsme je na naše stanoviska i na veřejné prohlášení. Pokud policie bude konat, měla by k ruce mít alespoň minimální právní základ takového jednání, protože právní rozbor v této věci není jednoduchý. Musí se vzít v úvahu i otázky mezinárodního práva, a jak už jsem zmínil, zákonná úprava není úplně dokonalá a stoprocentní. Chceme, aby policie postupovala v souladu s oprávněními.

Tato situace je skutečně nová, originální a její vážnost nás přiměla k tomuto kroku. Stanovisko k šibenicím je obdobná situace. Podle mne za verbální trestné činy by neměla přicházet represe ve formě nepodmíněných trestů, pořád je to forma nenásilné kriminality, ale musíme si určit hranice, kde končí svoboda slova, svobody projevu a svobody shromažďovací, což jsou Ústavou chráněná práva. A v okamžiku, kdy dospějeme k názoru, že práva jsou překročena, tak musíme přikročit k trestnímu postihu a aplikaci trestního práva, což je krajní prostředek. Nechceme pochopitelně působit represivně a navrhovat drakonické tresty.